Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti a v případě Vašeho souhlasu i k dalším účelům. Kliknutím na tlačítko „Povolit vše“ souhlasíte s využíváním cookies.
1. - 2. den letecký přesun do Quita , výhledy na sopky Cotopaxi (5897 m), Ilinizu Norte (5126 m), Sur (5248 m) a Pichinchu (4776 m), prohlídka historického centra (náměstí Plaza Grande s katedrálou, vrcholná ukázka amerického baroka kostel Compañía de Jesús), výjezd lanovkou na vrchol Cruz Loma (4100 m) na úbočí sopky Pichincha s vyhlídkou na město a okolí, slavnostní překročení rovníku u Mitad del Mundo
3. den cesta po Panamerické dálnici do národního parku Cotopaxi (5897 m), sopečná krajina, jezero Limpiopungo, divocí koně
4. den smaragdově zbarvené kráterové jezero Quilotoa, procházka po hraně kráteru a možnost treku (12km) indiánským venkovem až do vesnice Chugchilan
5. den lázeňské městečko Baños pod dýmajícími sopkami Tungurahua (5023 m) a Sangay (5300 m), odpočinek v termálních lázních, možnost bunjee jumpingu, jízdy na koni, canopy nebo canyoningu
6. - 7. den dvoudenní výlet do amazonské džungle, jedinečný ekosystém tropického deštného pralesa, cestou zastávky u vodopádů Manto de Novia a Pailón del Diablo, plavba na domorodé kánoi, ochutnávka tropických plodů, koupání ve vodopádech a nocleh v místní osadě s pozorováním kajmanů
8. - 9. den slavné pestrobarevné indiánské trhy v Otavalu, vodopád Peguche – rituální očistné místo, výlet do rezervace Cotacachi s plavbou po jezeře Cuicocha, městečko Cotacachi s obchůdky s kožedělnými výrobky
10. den odjezd do Kolumbie, místo zjevení Panny Marie – neogotická svatyně Las Lajas 100m nad kaňonem řeky Guáitara, průjezd údolím sopečných kuželů a hlubokých strží do Pasta (koloniální centrum, kostel Svatého Jana Křtitele)
11. den přejezd hornatou krajinou východních And do městečka Mocoa přezdívaného "Brána Amazonie" v regionu Putumayo
12. den aktivity v okolí Mocoa (lehký treking v džungli, koupání ve vodopádu, pozorování tropických živočichů)
13. - 14. den cesta do nitra pohoří Cordillera Occidental, záhadná archeologická lokalita San Agustín (předkolumbovské sochy a hrobky rozeseté v džungli), možnost pěších výletů, jízdy na koni, nebo raftingu na řece Magdalena
15. den přesun do fascinující minipouště Tatacoa (aridní krajina roklí s téměř pětimetrovými kaktusy), noc strávená pozorováním hvězd na jednom z nejlepších míst na světě
16. den odjezd skrze střední Kolumbii, tropickým údolím řeky Magdalena, přes pohoří Sierra Occidental do města Armenia a dále do horského městečka Salenta
17. - 18. den Salento – koloniální městečko v srdci kávové oblasti Zona Cafetera (exkurze po kávovníkoých plantážích a seznámení s tradicí kolumbijské kávy), výlet do údolí Cocora v národním parku Los Nevados (krajina nejvyšších palem světa – voskových), odjezd do Pereiry a letecký přesun do Cartageny
19. den nejkrásnější kolumbijské město a významný koloniální přístav Cartagena (pestrobarevná náměstí, pevnost San Felipe, Palác inkvizice, kostel San Pedro Claver, procházka po hradbách, bohatý noční život)
20. den výlet do ptačí rezervace Aviario Nacional de Colombia (3 ekosystémy, 22 expozic a 170 druhů ptáků), koupání na pláži Playa Blanca
21. - 23. den pohoda a odpočinek v zátokách u rybářské vesnice Taganga, ztracený ráj na karibském pobřeží v národním parku Tayrona, koupání, šnorchlování, možnost jednodenního treku k ruinám prehispánského města El Pueblito
24. den letecký přesun do Bogoty, solná katedrála vytesaná v obřích solných dolech v Zipaquiře
25. den přejezd k posvátnému jezeru Guatavita (trek 2 hod k jezeru do výšky 3100 mnm, výhledy na okolní prales, seznámení se s kulturou Muisca a legenda o El Doradu), nocleh v koloniálním městečku Guatavita na břehu přehrady Tominé
26. den odjezd do hlavního města Kolumbie Bogoty, cestou možnost zastávky na pozorování kolibříků v Observatorio de los Colibríes, odpoledne prohlídka Bogoty (Plaza de Bolívar, katedrála, Palacio de San Carlos, Muzeum zlata)
27. - 28. den dokončení prohlídky Bogoty, fakultativně prohlídka nejznámějších velkoplošných graffiti v rámci graffiti tour, odlet a návrat do ČR
Cena zahrnuje: letenku do Quita a zpět z Bogoty včetně všech poplatků, přelet Pereira-Cartagena a Santa Marta - Bogotá, místní dopravu, ubytování, snídaně, dvoudenní výlet do amazonské džungle včetně stravování, výlet do ptačí rezervace Aviario nacional v blízkosti Cartageny a služby průvodce. Ubytování: 25x turistický hotel (dvoulůžkové pokoje s příslušenstvím), 1x domorodý dům v Amazonii. Doprava: autobus, mikrobus, taxi, loď, letadlo. Stravování: 25x snídaně, 1x plná penze na výletě do amazonské džungle, jinak individuální za pomoci průvodce.
Cena nezahrnuje: vstupné cca 200 USD.
Organizátorem zájezdu je CK Alvarez.
Ke službám na zájezdu se vztahují Všeobecné informace.
Všechny recenze jsou ověřené a vyplnili je účastníci zájezdu na základě odkazu (webového linku) zaslaného po návratu ze zájezdu. Zveřejněny jsou všechny recenze, tedy pozitivní i negativní.
Zájezd byl bezva vyvážený. Od fauny přes flóru až po historickou nabídku. Přejezdy byly k přežití a dobrý nápad byl i se dvěma přelety. Jakýkoli jiný transfer nepřichází do úvahy.
Katka je extra třída. Milá, vstřícná, ochotná, usměvavá , náležitě informovaná a vždy pohotová řešit jakýkoli problém. Jen samé superlativy!!!
Náročný,ale velmi dobrý.
Ochotná a odborně velmi dobrá.
Zájezd začal pozdějším odletem z Prahy a hrozila ztráta spoje do Quita. V Amsterdamu nás místní zřízenec nasměroval, ale i letadlo do Quita bylo opožděné. Tam jsme dorazili, ale bez zavazadel. Vystačil jsem v pohodě s tím, co jsem měl. Po třech dnech věci dorazily a musel jsme se s těmi zbytečnostmi naučit žít... Zájezd se mi zdál cestovatelsky trochu náročnější, než je uvedeno v katalogu a musí se tam počítat s častým střídáním nadmořských výšek, klimatu a několika delšími přejezdy.. S programem jsem byl spokojen, co se týká pestrosti, předčil moje očekávání, takže jsem si to užil. Skupina byla po fyzické i zájmové stránce pestrá, ale myslím, že si každý mohl zvolit variantu, která mu jak svou náročností v přírodě, či účastí na programu vyhovovala. Treky se mi líbily, nebyly dlouhé, ale s větším převýšením. Trochu mi nebavila akorát návštěva "kávové plantáže", což mi spíše připomínalo návštěvu zahrádky pana majitele, který sice zpočátku zajímavě vyprávěl, ale pak dlouze a vlekle stále dokola to stejné, že jsem se začal nudit , tak jsem odešel a žádnou plantáž neviděl. Na plážích Karibiku to byl dobrý relax. Poslední dny zájezdu už poznamenala situace s šířením koronaviru, kdy jsme stihli navštívit ještě solné doly v Zipaquiře a dále už byl postupně omezený přístup do všech lokalit a museli jsme se vrátit do Bogoty. S návratem domů jsme měli občas obavy, situace se měnila velice rychle, oceňuji, že nám cestovka zajistila v Paříži hotel a náhradní letenky do Prahy. Se zájezdem jsem byl spokojen, splnil moje očekávání a nakonec i to drama cestou domů se zapíše jako něco, co tam asi mělo být. Zájezd pro mne skončí, až projdu úspěšně karanténou.
Marika nijak nevybočuje ze standardu, na který jsem u Alvarezu zvyklý. Asi málokterý průvodce si ale prošel takovou zkouškou. Hned první dny musela řešit zavazadla, krátce na to jsme měli při treku jednu výškovou nemoc, potom ztrátu léků jednoho pacienta, které s ním pak večer jela shánět a v závěru řešení stále se měnící situace v zemi, kdy musela improvizovat a v posledních dnech také zajišťování dopravy do Evropy a domů. Marika byla ochotná a radila nám při zajišťování stravy, forma podávání informací mi vyhovovala. Zvládla všechny situace, myslím, že to pro ní musela být velká zkouška nervů. Za klid, rozvahu a vstřícnost Mariko můj velký dík!
Zájezd byl hodně pestrý, umožnil vyžití všem, kteří mají rádi přírodu i památky, pohyb i odpočinek.
Profesionálka. Maximální snaha zprostředkovat navštívené země. Vždy ochotná a vstřícná. Individuální přístup ke každému na zájezdu. Ještě jednou díky.
Až na zpoždění zavazadel při příletu a potíže z návratem kvůli koronaviru byl vlastní průběh a zvolený program bezvadný a skvěle poznávací, i když občas s ohledem na nadmořskou výšku náročnější pro seniory.
Skvělá, zábavná a ochotná kdykoliv pomoci, prostě bez chyby.
Zájezd byl vynikající i když docela náročný, protože jsme se pohybovali také ve velké nadmořské výšce a byl trochu problém s dýcháním a také bylo docela chladno. Jinak byl velmi pestrý, viděli jsme vysoké sopky, nádherná jezera, města, městečka, památky, nádhernou přírodu, džungli, pralesy, vodopády, Národní parky, dvě hlavní města, moře, vyhlídky. Chodili jsme po horách, koupali se v moři, šnorchlovali, někteří i potápěli, jeli na lodích, na koních. Přesuny byly delší hlavně v Kolumbii, protože vybrané lokality byly daleko od sebe, ale byly vybrány velice dobře. Velké pozitivum bylo i to, že jsme většinou spali dvě noci na jednom místě, jednou dokonce 3 noci, ubytování byla hezká, i když byla ve větším městě, tak uprostřed zeleně. Několikrát byla i snídaně. Většina účastníků tvořila dobrou partu, bylo docela veselo. Dobrou náladu šířili hlavně oba Mirci.
Katka má ohromné znalosti o obou zemích, které nám postupně předávala. Je velice laskavá, vstřícná a kamarádská, stále usměvavá. Moc hodná, což využívali dva účastníci, každý z nich si vždy obsadil dvě sedadla (myslím, že si nepřipláceli) na úkor ostatních, kteří pak museli sedět na horších místech mimo naše místenky. Když nebylo zbytí, tak si k nim přisedli místní, ale mnohdy seděli celou cestu na dvou sedadlech. Když jsme měli svůj vlastní minibus, tak obsadili 3 nebo 4 sedadla více vpředu. Myslím si, že by takovou situaci měla průvodkyně řešit a nenechávat to jen na ohleduplnosti účastníků. Nemohou to řešit ani ostatní účastníci, protože já jsem dotyčné dva účastníky požádala, zda by se nemohli bavit trochu tišeji, protože seděli za mnou a bavili se přes uličku velice nahlas 3 hodiny, tak od té doby do konce zájezdu se mnou nemluvili, dokonce ani s mnoha ostatními. Jinak byla Katka moc skvělá a perfektní.
Zájezd má dobrý program.Hezké procházky přírodou.
Katka je velmi pozitivní člověk,vše řeší s úsměvem.
Program zájezdu bych hodnotil následovně: Až na asi dvě výjimky, mě trasa a průběh zájezdu víceméně vyhovovala. Moje výtky, a možná i námět na zlepšení programu, by se týkaly: 1) 15. den přesun do fascinující minipouště Tatacoa (aridní krajina roklí s téměř pětimetrovými kaktusy), noc strávená pozorováním hvězd na jednom z nejlepších míst na světa. No, vzhledem k tomu, že nejen v naší skupině, ale i v minulých zájezdech nebyl nikdo, kdo by absolvoval tuto trasu jako svojí první návštěvu Jižní Ameriky, tak presentovat tuto poušť jako fascinující a jedno z nejlepších míst na světě pro pozorování hvězd mi připadá jako poněkud zavádějící označení. Nejlepší místa jsou v J. A. o pár set kilometrů jižně, např. poušť Atacama v Chile, anebo třeba okolí Salar de Uyuni v jižní Bolívii. Tam je skoro zanedbatelná pravděpodobnost, že bude zataženo. My jsme bohužel zataženo měli. A pohled na hvězdy může zcela zhatit i případný měsíční úplněk. Poušť jako taková mě ničím novým nepřekvapila ani nenadchla. Ubytování bylo takové skoro spartánské, všude přítomné umrtvující horko, větráky na pokojích se pouští až večer v 19 hodin, elektřina na dobytí telefonů je jen v místním shopu a místní komáři spolu se štípajícími muškami mě dokázali pobyt zcela zprotivit. Jediné místo, kde se dalo před otravným hmyzem alespoň trochu schovat byl střed místního bazénku. Komáři se, zaplať Pánbůh, potápět neumějí, a tak mají k dispozici pouze hlavu koukající z vody. Podle krvavých fleků na stěnách pokoje jsem neměl problém s otravným a krvežíznivým hmyzem jenom já. Repelent prodávaný v místním minishopu je zcela neúčinný. Štípance a kousance na nohou mě svrběly ještě po týdnu. Díky bohu že zde byla strávena pouze jedna noc. Pro mě byl tento pobyt naprostou ztrátou času. 2) 20. den celodenní lodní výlet po ostrůvcích v národním parku Corales del Rosario y San Bernardo (možnost šnorchlování, návštěvy mořského akvária a odpočinku na pláži Blanca). Pokud bych někdy tuto trasu jel ještě jednou, tak tento výlet rád a s potěšením vynechám. Zastávky s výstupem na břeh jsou pouze dvě. První je na Islas del Rosario, kde je zastávka jejíž délku určuje posádka lodi. Kromě návštěvy místního malého oceanária, nebo případně krátkého šnorchlování, zde není co dělat. K druhé zastávce na Playa Blanca bych měl poznámku pro budoucí klienty, že zde není možnost osprchování sladkou vodou, a tak se zpět do Cartageny vracíme obaleni pískem a solí. Čas odjezdu je sice dán jakýmsi jízdním řádem, ale půl hodinový posun tady nic neznamená. S následující poruchou motoru se bohužel nedá nic dělat jen tiše trpět a nadávat na laxnost provozovatele lodě, protože toto zpoždění naruší plány na podvečerní a večerní program. Místo tohoto výletu bych ušetřený čas raději věnoval poznávání Cartageny, protože ta má středoevropskému turistovi co nabídnout. Skvělé místo pro focení, nákupy, procházky, návštěvy restaurací, kaváren, barů, kostelů, lelkování a všeho ostatního. Přibližně každý druhý den byl věnován autobusovým přejezdům. Zvláště v Kolumbii byla využívána běžná dálková autobusová doprava, a pokud byl nutný přestup mezi autobusovými linkami, tak čekací doba nebyla delší než cca 3/4 hodiny. Akorát tak na nákup svačiny a zásoby pití, případnou návštěvu toalety, a krátké poznání života na autobusových terminálech. Průvodkyni se vždy podařilo, asi bez větších problému, operativně sehnat jízdenky na návazný spoj pro 14 lidí z Alvarezu. Autobusy, případně větší mikrobusy, byly pro mě v naprosto dostačujícím komfortu a ve většině případů byly vybaveny WiFi s ucházejícím připojením na internet. Někdy byla i možnost sledovat na palubních monitorech přitroublé americké akční filmy ve španělském znění. Nejdelší souvislá cesta autobusem trvala asi 7 hodin. Jinak průměrná doba v jenom autobusu, podle mého odhadu, byla cca 4,5 hodiny. Pokud byla cesta delší, tak s návazným spojem, cestou na terminál a z terminálu může být přejezdem vyplněn skoro celý den. Bohužel, snad jen kromě pronajmuté, a dražší, soukromé dopravy, jiná možnost neexistuje. Vzdálenosti jsou velké a cesty jsou horské a klikaté. Při cestování městskými taxíky je třeba počítat s jejich malými rozměry, a tak v nich někdy může být dost těsno. Dva přelety v Kolumbii jsou pak už luxusní třešničkou na pomyslném dortu místní přepravy. Pokud se týká nejhoršího přejezdu, pak bych jednoznačně zvolil přesun z Ekvádoru do Kolumbie, kde je třeba se připravit cestu z Otavala na ekvádorsko-kolumbijskou hranici, tam na hraniční fronty při ubíjejícím čekání na razítko do pasu, a pak na následný přejezd do prvního kolumbijského ubytování ve městě Pasto. Byla to úmorná, více než celodenní cesta. K ubytování bych měl k CK Alvarez připomínku týkající se presentovaného označení „zajištěno v hotelech / hostelech latinsko-amerického standardu“. Co tento termín znamená? A jak si ho má vysvětlit případný klient, který v Latinské, potažmo Jižní Americe nikdy nebyl. A také, co je chápáno pod pojmem „příplatek za jednolůžkový pokoj“? Bude to standartní dvoulůžkáč, kde doplácím nevyužitou druhou postel, nebo to bude pokoj s jednou postelí bez skříně o velikosti klášterní cely, kam by se dva lidé se zavazadly rozhodně nevešli. Nejlepší ubytování na této cestě bylo asi v San Agustínu v hotelu Yuma. Prostorný pokoj, skvělý výhled do krajiny, relaxační altán s hamakou a na stromech různobarevní exotičtí ptáci. Prostě paráda. A nejhorší ubytování? No těžko určit, který hotel by si toto označení zasloužil. Většina pokojů, v kterých jsem byl ubytovaný byla bez oken, kromě jednoho případu bez klimatizace (nutno podotknout, že v Ekvádoru klimatizace není vůbec potřeba), a až na ubytování v domorodém domě v amazonské džungli i bez moskytiér. A ty by se mi v nižších nadmořských výškách dost hodily. Pokud ale člověk není až tak náročný, tak se dá říct, že ubytování, při zavření jednoho oka a přimhouření druhého, celkem šlo. Do pokojů nikde nepršelo ani nefoukalo. Až na ubytování ve Villa de Leyva byla na každém pokoji koupelna se sprchou a toaletou. Mimo pár světlých výjimek, které byly vesměs v Ekvádoru, byly bohužel ve většině pokojů sprchové kouty spíše Petriho miskami než hygienickým zařízením. Ucpané odtoky, letitá špína a plíseň a sprchové hlavice ucpané kamencem. Voda, aspoň vlažná, víceméně tekla, když ne malým proudem, tak alespoň čůrkem. Zima mi nebyla v žádném ubytování, deky byly dostatečně záhřevné. Vlastní ručník jsem nemusel za celou dobu použít, protože byly na každém pokoji. A když nebyly, tak je průvodkyně promptně zajistila. Na všech pokojích bylo k dispozici také malé mýdlo a toaletní papír. Funkční elektrické zásuvky byly, až na výjimku v poušti Tatacoa, v každém pokoji a baterie se daly v pohodě dobíjet. Až jsem litoval, že jsem sebou naprosto zbytečně táhnul zásoby různých baterií, powerbanku a druhou nabíječku. Do zásuvek je ale nutná redukce, která je pro Ekvádor a Kolumbii stejná. Co by se dalo na ubytování rozhodně zlepšit je čistota a hygiena pokojů. Kromě zmiňovaných čistot koupelen to je i prach pod postelemi, někdy i nevynesené odpadkové koše, případně i obaly od jídla a účtenky z obchodů v šuplících. Proto třeba vím, že v hostelu El Pino ve Villa de Leyva se minimálně od 2. února v nočním stolku neuklízelo. Pozitivní na ubytování bylo, že ve většině případů bylo umístěno v historických centrech měst nebo v jejich blízké vzdálenosti. Obecně bych konstatoval, že ubytování v Ekvádoru bylo na lepší úrovni než ubytování v Kolumbii. Pokud bych měl sdělit nějaké poznatky a rady případným dalším klientům, tak: - Vezměte si dostatečnou zásobu funkčního repelentu. V Otavalu začnou dorážet kousací mušky a později se k nim přidají i komáři. A ty budou ztrpčovat život víceméně po celý zbytek cesty. - Na závadu by nebyla ani vlastní moskytiéra. Dost často by se mi hodila. Mohl bych věnovat víc času spánku místo toho, abych po nocích honil kousací, píchací a bzučící potvory. - V Ekvádoru sluníčko opaluje i když je zcela zataženo, a tak je třeba používat opalovací krém s dostatečnou ochranou. - V Ekvádoru byla také po celou cestu zvýšená vlhkost. Alespoň jednou denně pršelo a byl problém se sušením vlhkého oblečení. A to i pro místní, protože nebyli schopni usušit oblečení, které jsme si u nich nechali vyprat. - Je nezbytné do Ekvádoru i Kolumbie přijet už s minimální základní znalostí číslic a základních frází ve španělštině. Ceny zboží jsou uvedeny jen ve větších samoobsluhách. Všude jinde se musí cena poptávat. Na tržištích, a u některých pouličních stánků se dá i smlouvat, ale bohužel pouze ve španělštině. A pokud pak člověk nerozumí odpovědím na otázku cen, tak skoro nic neusmlouvá. - Snad kromě pobytu v Ekvádoru, v nadmořských výškách kolem 4000 m. n. m., mi nikdy nebyla taková zima, abych musel z baťohu vytahovat fleecovou bundu. A tak zatímco místní chodili v prošívaných bundách s kulichem na hlavě, tak mě stačilo funkční tričko a košile, která byla spíše ochranou před sluníčkem. - Jak jsem odpozoroval, tak není problém, ať už při cestě, zastávce nebo při pobytu ve městech kde bylo ubytování, sehnat případné věci či vybavení, která se zapomene přibalit či je ztraceno nebo poškozeno. Sluneční brýle, klobouky, zásuvkové redukce a podobné zboží se prodávají na každém náměstí. Prodejny s mobilními telefony stejně jako fototechnikou a jejich příslušenstvím byly také často ve městech k vidění. Oblečení, boty, a podobný sortiment také není nic co by v těchto zemích bylo něco těžko sehnatelného. A za ceny, které se dají akceptovat. - Pokud chce někdo nakoupit v Ekvádoru „domorodé“ výrobky, tak nejlepší místo pro nákup dek, přehozů, tašek, klobouků, obrazů, náramků, šál, ponč, peněženek, apod. je v Otavalu (poslední zastávka v Ekvádoru) na tržišti, které je přes den na hlavním náměstí. Ale je třeba smlouvat, smlouvat a zase smlouvat. - Vzhledem k teplu, až dusnu, je při dešti lepší, alespoň pro mě, používat dostatečně velký deštník. V pláštěnce sice nepromoknete zvenčí, ale zapotíte se zevnitř. Deštníky se případně dají koupit ve větších obchodech (v Ekvádoru od 4 do 8 USD) nebo u pouličních prodejců, kteří se před deštěm vždy začali houfně objevovat. - V Ekvádoru se platí v US $, a tak je lepší mít bankovky menších hodnot. Při placení bankovkou větší hodnoty nemusí mít pouliční prodavač nebo menší obchodník na vrácení. Se 100 USD bankovkou jsem měl problém zaplatit i ve velkém obchodě, asi z důvodu obavy slečny pokladní, že by mohla být falešná. Při placení v Ekvádoru, nebo výměně za pesa v Kolumbii, jsem nikdy neměl potíže s uplatněním dolarových bankovek. Bylo naprosto jedno, z jaké edice bankovka je, z jakého roku vydání, jestli je lehce popsaná, ohnutá, nebo natržená. Žádná buzerace jaká se dá s USD zažít třeba v Myanmaru se nekonala.
Průvodkyni Ing. K. Šámalovou mohu hodnotit jenom pozitivně a v superlativech. I když umí i děsuplně zahrozit prstem, tak byla v průběhu zájezdu vždy usměvavá, pozitivně naladěná, plná energie, ochotná zařídit či zajistit cokoli z toho, s čím se na ní klienti obrátili. Až bych řekl, že ji vyloženě baví stále něco zařizovat, organizovat a zjišťovat. Navíc, dokáže člověka vyburcovat k výkonům a k činnostem, které bych třeba od sebe rozhodně nečekal. Její velkou výhodou je znalost místního prostředí, dopravy a obyvatel, která je daná dlouhodobým pobytem v navštívených zemích, a stejně tak i výtečná znalost španělštiny, která je zde naprostou nutností. S angličtinou se v Ekvádoru a Kolumbii nedomluvíte ani na mezinárodním letišti. Předpokládám, že Ing. Šamalová má i nějaký ten nedostatek, protože nikdo není dokonalý, ale já jsem se s žádným nesetkal. A neměl jsem ani chuť ho hledat, protože abych nějaký našel, tak by mi to zabralo hodně drahocenného času, který jsem raději věnoval jiným aktivitám. Jak jsem již uvedl výše, nikdo není zcela dokonalý, a proto nemohu dát 100 % hodnocení, ale 99,5 % dám s naprosto čistým vědomím a svědomím.
zájezd velmi pestrý- hory, moře, památky
velmi hodná, obětavá, snažila se o spokojenost i trochu neukázněných účastníků
Nekonecne dlouhe, narocne, mnohdy zbytecne prejezdy kvuli jedine, nic nerikajici lokalite. Zbytecne mnoho volneho a ztraceneho casu. Kvalita dopravy a ubytovani neodpovida cene zajezdu. Krom par jedincu nenavistna parta, s jakou jsme se nikdy nesetkali. Kde se taci klienti berou???............to neni jen muj nazor, shodli jsme se ctyri/. Pesi prechod pres hranice Ecuador - Colombia - jedno velke silenstvi.
Komentář CK: Dobrý den, velice nás mrzí, že zájezd nesplnil vaše očekávání. Klienti zvyklí cestovat na měsíční zájezdy si jej moc pochvalují a navštívené lokality neshledávají nicneříkající, ba naopak. Je to úhel pohledu. Co ale těžko ovlivníme je, jak který člověk sedne jinému, nebo poruchu systému odbavení na hranicích.
Mila, usmevava, ochotna, pratelska, bezproblemova s dobrymi znalostmi o historii a podrobnostech o navstevovanych zemich.
Zájezd měl dobrý scénář, výbornou průvodkyni, vše ostatní bylo na nás a vyšší moci :)
Káťa byla neúnavně pozitivní, nabita vědomostmi - její výklad byl fundovaný.. stále ochotna vyhovět našim, i neskromným a lišícím se přáním. Ani po technické stránce nic neskřípalo... Úžasná...
Zajímavý,náročný
Absolutní jednička-není co rozvádět !!
Rozmanitý zájezd, hory, památky, města, moře. Hlavně Ekvádor je nádherný, s krásnou přírodou i lidmi. Jen bych předem klienty upozornila na náročnost treků, zejména ve vysoké nadmořské výšce. Rozhodně to nebyly "procházky", či "výlety", jak jsou v programu nazvané, ale pro většinu účastníků docela náročné treky, i když opravdu nádherné.
Katka je naprosto skvělá, milá, usměvavá, vždy ochotná splnit nejrůznější přání a odpovědět na nejrozmanitější dotazy. Díky jejímu přátelskému vztahu s místními nebyl problém cokoli zařídit. Pokud se přece nějaký zádrhel vyskytl, vyřešila ho v klidu a s úsměvem, takže nám ani nepřipadalo, že nastal. Má velké znalosti o historii i současnosti navštívených zemí. Svým úsměvem rozsvítila i dny,které propršely.
Náročné,ale úžasné.
Nepotkal jsem za svůj život tak připraveného,skvělého a obětavého průvodce.
Vše velice dobry, děkuji moc.
Kateřina byla naprosto užastná.
Trasa dobře sestavena. Ubytování dobré. Všichni jsme si dávali pozor, takže se nikomu nic nestalo a nic nebylo nikomu ukradeno. Některé treky byly dost náročné pro starší a méně trénované účastníky - kterých nás byla většina.
Velice šikovná. Velmi dobrá znalost jednotlivých míst cesty. Velice ochotná, což jsme občas až zneužívali:-)
Můžete si stáhnout nebo vytisknout podrobné pokyny v PDF.
Cestománie Ekvádor - ČT1, 2002
Na cestě po Quitu - ČT2, 2012
Článek o aktivní ekvádorské sopce Cotopaxi, 2015
Článek o jihoamerickém Ekvádoru, který leží na rovníku, 2016
Článek o městě Otavalu a tradičních trzích, hedvabnastezka
Cestománie Kolumbie - ČT1, 2001
Na cestě po severní Kolumbii - ČT2, 2016
Informace o katedrále Las Lajas, 2013
Blog z cestování po Kolumbii, naleziště San Augustin, 2013
Článek o kolumbijském městě Cartagena, 2015
Na cestě po Bogotě - ČT2, 2016
Článek o katedrále Las Lajas kolumbijsko-česká asociace, 2016
Hlavní město Ekvádoru Quito se nachází na severu země v údolí řeky Guayllabamba. Město je postaveno na dlouhé plošině ležící na východním úbočí sopky Pichincha, v nadmořské výšce 2850 metrů, což dělá z Quita nejvýše položené hlavní město světa. Město bylo založeno španělským dobyvatelem Diegem de Almagrem v roce 1534 o něco dál, ale na svou dnešní lokaci bylo přemístěno ve stejném roce dalším Španělem Sebastiánem de Belcalcázarem. Historické centrum Quita je zapsáno na seznamu UNESCO památek a je považováno za jedno z nejdůležitějších v Latinské Americe. Nachází se zde přes 130 památek. Například vládní palác Carondelet, Metropolitní katedrála, bazilika Národního slibu a další...
Sopka Cotopaxi se nachází v pohoří And a je to druhý nejvyšší ekvádorský vrchol. Cotopaxi leží nedaleko hlavního města Quita, odkud je při dobrém počasí na sopku krásný výhled. Tyčí se do výšky 5897 m.n.m. Díky tokům bahna způsobeným častými erupcemi se okolo sopky vytvořilo několik údolí. Tato sopka je stále činná a poslední erupce byly zaznamenány od srpna 2015 do ledna 2016. Nachází se zde jeden z mála rovníkových ledovců na světě a na vrcholu sopky je kráter, který se skládá ze dvou okrajů. Vnější má nepravidelný tvar, není pokrytý sněhem a na jeho severní straně leží nejvyšší bod, vnitřek kráteru je plochý a pokrytý ledovovými římsami.
Necelých 50 kilometrů od hlavního města Ekvádoru Quita se nachází místo, kudy prochází rovník, kterému se říká Mitat del Mundo, neboli také "Střed světa". Na místě se nachází sluneční hodiny Quitsato, jejímž cílem je seznámit návštěvníky s astronomickými znalostmi místních předkolumbijských kultur. Hodiny se skládají z kulaté platformy formující mozaiku, tvořenou světlými a tmavými oblázky, které vyznačují osmicípou hvězdu indikující rovnodenost a slunovrat, a prostřední čáry směřující ke světovým stranám. Uprostřed je pak oranžová trubka sloužící jako gnomón (ukazatel slunečních hodin kolmý na rovinu čísleníku), která ukazuje na odpovídající hodiny a měsíce na platformě podle toho, jak Slunce stíní.
Smaragdově zbarvené kráterové jezírko Quilotoa leží uprostřed Ekvádoru. Jezírko je široké asi 3 kilometry a své zbarvení získalo díky rozpouštění minerálů po erupcích. Kráter dosahuje nadmořské výšky 3914 metrů a na jeho východní straně se nachází temální prameny. Jezero Quilotoa je hluboké asi 250 metrů a na jeho dni se nachází sopečné plyny.
Přírodní rezervace Cotacachi se jmenuje podle vulkánu, který se v rezervaci nachází. Park leží na sever od ekvádorského hlavního města Quita. Část rezervace tvoří deštný prales a celá rezervace chráněná oblast. Symbolem Cotacachi se stal kondor. Kromě něho však v rezervaci žije dalších 500 druhů ptáků a dále pak mravenečníci, lenochodi, oceloti, psi horský či jeleni. Z porostů se tu střídají křoviny, stromy, réva a kapradiny. Uvnitř parku se nachází kráterová jezírka, vodopády a termální prameny.
Město Baňos je známé především okolními lázněmi. Město leží uprostřed Ekvádoru a říká se mu také "Brána do Amazonie". Je to poslední město, která leží v horách, než se dostanete do džungle. Město se nachází v nadmořské výšce 1820 metrů a žije zde přes 15 tisíc obyvatel. Přestože se jedná o malé městečko, je to velmi důležitá turistická zastávka nejen díky termálním lázním, ale také díky tomu, že se v okolí naléza velké množství vodopádů a turisté sem jezdí vyzkoušet si raftování, jízdu na kánoích či kajaku, skákání z mostu, ale také samozřejmě je oblíbená i horská turistika.
Na severu Ekvádoru se nachází město Otavalo, kde žije okolo 90 tisíc lidí. Město je obklopeno vulkány Imbabura, Cotacachi a Mojanda. Ve městě a okolí se nachází vodopády Peguche, jezera Lagos de Mojanda a muzeum Viviente Otavalango, kde jsou ukázky z života Otavaleňů v minulosti i dnes a návštěvníci mohou vidět, jak původní obyvatelé vytváří ručně dělaný textil. Největší atrakci města je jednoznačně indiánský trh. Právě původní obyvatele města jsou velmi vzruční a jsou skvělí v pletení a tkaní. Kromě různého textilu se zde prodávají i ručně vyrobené šperky.
Bogotá je hlavní město jihoamerického státu Kolumbie. Město leží uprostřed zěmě na andské plošině nazvané Bogotská savana ve výšce 2640 m.n.m. Bogotá byla založena španělským dobyvatelm Gonzalem Quesadou. Historické centrum Bogoty se nazývá La Candelaria a nachází se zde španělské barokní a koloniální stavby. Turisticky velmi navštěvované jsou například park Simona Bolívara, botanické zahrady, Muzeum vědy Maloka, Muzeum zlata, budova Národního kapitolu na Bolívarově náměstí či budova Palacio de San Carlos, kde dnes sídlí Ministerstvo zahraničních věcí.
Na západě Kolumbie se nachází oblast kávových plantáží Zona Cafetera. Najdete zde džípy plné kníratých kávových sběračů, místní důchodce oblečené v ponču, jak klábosí v místních kavárnách a můžete ochutnat nekonečné množství šálků kávy Arabica. Mnoho pracovníků a farmářů vítá návštěníky na svých plantážích, aby jim předali informace o procesu pěstování kávy. Jedná se oblast velkolepé krásy. Nárdoní park Los Nevados se vznaší do výšky 5300 m.n.m. a nabízí skvělou příležitost k trekům. Tyto plantáže jsou zapsané na seznamu UNESCO.
Na severním pobřeží Kolumbie leží přístav Cartagena. Toto město je omýváno Karibským mořem. Město bylo pojmenováno po španělské Cartageně a bylo založeno v roce 1533. Nejkrásnější kolumbijské město a přístav hráli významnou roli v koloniální době, jako důležitý prostředník mezi španělskou korunou a zbytkem země. V Cartageně lze spatřit krásné památky jako například Palác inkvizice, kostel San Pedro Claver nebo také pevnost San Felipe, která je polu s městskou zdí je kulturním dědictvím UNESCO.
Národní park Tayrona se rozkládá a severu Kolumbie až k pobřeží Karibského moře. Park leží v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta, kde nejvyšší nadmořská výška však dosahuje pouhých 900 metrů, což v porovnání se zbytkem jihoamerického kontinentu není moc. Tayrona byla vyhlášena v roce 1969 a je druhým nejnavštěvovanějším národním parkem v Kolumbii. Původní obyvatelé zde z palmovité rostliny podzevu alkoholické nápoje. U pobřeží se nachází krásné krásné laguny a korálové útesy, takže zde turisté maji skvělou příležitost k potápění, šnorchlování a koupání.
Pichincha je vulkán nacházející v okolí kolumbijského hlavního města Quita, ze kterého je také nádherně vidět. Nejvyšší bod sopky měří 4776 m.n.m. V roce 1999 došlo k silným erupcím, které měly za následek, že město bylo pokryto popelem. Pichincha je také historicky důležité místo, protože zde došlo k bojům za nezávislost se španělským vojskem. Vítězství v bitvě u Pinchichi zaručilo nezávislost okolním oblastem Ekvádoru.
Národní park Cotopaxi se nachází na severu Ekvádoru. Dominantou parku je samozřejmě stejnojmenná sopka, druhá největší v Ekvádoru. V parku žijí živočichové jako andský kondor, jelenec běloocasý, andská liška. V parku můžete narazit na staré haciendy, kde je turistům nabízená projížďka na koni či výšlap na Cotopaxi s průvodcem.
Sangay je aktivní sopka, která se nachází uprostřed Ekvádoru jako součástí národního parku Sangay na východním kraji And. Je to nejčinnější sopka v celé zemi. Sangay dosahuje výšky 5300 m.n.m. Erupce probíhají na této sopce kontinuálně od roku 1934. Poprvé byl vrchol sopky dobyt o 5 let dříve.
Vodopády Pegueche se nacházejí u města Otavalo na severu Ekvádoru. Vodopády jsou vysoké 18 metrů a začínají v úpatí sopky Imbabura, přímo v severním cípu jezera San Pablo. Pegueche je posvátné rituální očistné místo a díky tomu je to chráněné místo. K vodopádům se pojí několik legend, ale ta nejznámější říká, že uvnitř vodopádu se nachází miska zlata, kterou střeží dva černí psi a vedle sedí ďábel, který v rude drží talíř s pískem. Každý den tekoucí voda smývá píseň kousek po kousku, dokud talíř nebude úplně prázdný. Ve chvíli, kdy se to stane, ďábel prý si vezme duši toho, kdo zrovna přijde k vodopádům.
Bazilika Las Lajas se nachází na mostě asi 100 metrů nad kaňonem řeky Guáitara na jihozápadě Kolumbie. Tento kostel byl postaven v neogotickém stylu mezi lety 1916 - 1949 a je věnovan Panně Marii, protože se na tomto místě údajně zjevila matce s dcerou, které se schovávaly před bouřkou. Na počest zde byla postavena svatyně již v 18. století, původně ze dřeva a slámy, později však byla svatyně přestavěna a k ní byl připojen most, který dnes vede k bazilice.
Na jihu Kolumbie v Andách na úpatí vulkánu Galeras leží město Pasto. Město leží v nadmořské výšce 2527 m.n.m. a žije zde okolo půl milionu lidí. Pasto bylo objeveno v 16. století Španěly. Pořáda se zde proslulý karneval s příznačným názvem "běloši a čenoši". Tento festival byl vyhlášen i jako nehmotné dědictví UNESCO. Během karnevalu jsou k vidění ukázky řemesel, zobrazující legendy a tradice často s odkazem na aktuální politické dění v Kolumbii. Během karnevalu je celé město na nohou. V Pastu je ale především nevyhnutelné navštívit jezero La Cocha, které leží nedaleko a kolem něhož se nachází unikátní ekosystém mlžného lesa. Na jezeře také můžete navštívit ostrov Corotoa.
Na úpatí And na západě Kolumbie se nachází město Pereira. Město a jeho okolí tvoří část UNESCO dědíctví, kterému se říká "Kávová kulturní krajina Kolumbie". Je to především proto, že v této oblasti se hojně pěstuje káva. Ve městě žije okolo 470 tisíc obyvatel. Kromě kávových plantáží je však možné navšítvit například biopark Ukumari, botanické zahrady, náměstí Bolívar se sochou Simona Bolívara nebo také část národního parku Los Nevados.
Nejrozsáhlejší skupina předkolumbijských soch a hrobek rozeseté v džungli se nazývá San Augustín. Toto archeologické naleziště leží na jihozápadě Kolumbie v pohoří Cordillera Occidental. Sochy jsou důkazem představivosti a kretivity Andské kultury, která byla v rozkvětu od 1. do 8. století. Uprostřed naleziště se nachází obřadní místa, jejichž součástí jsou velké mohyly, spojeny prostřednictvím teras, cest a hliněných hrází.
Poušť Tatacoa se nachází v oblasti Huila v centrální části Kolumbie. Poušti se také již od 16. století říká "Údolí bolesti". Turisté si zde mohou užívat tiché a klidné prostředí. Rostliny a živočichové, které najdete v poušti, jsou zvyklé na vlhké počasí s vysokými teplotami. Najdete zde především kaktusy vysoké okolo 5 metrů a můžete narazit na želvy, hady, orly, aligátory a další.
Na severu Kolumbie leží přístav Santa Marta na břehu Karibského moře. Město bylo založeno Španěly v 16. století jako první španělské sídlo. Santa Marta je druhé nejstarší město v Jižní Americe. Ve městě žije okolo 460 tisíc lidí. Město je součástí národního parku Tayrona. Kromě potápění a šnorchlování můžete navštívit katedrálu, místní akvárium či haciendu Quinta de San Pedro, kde zemřel osvoboditel a venezuelský prezident Simon Bolívar.
