Za pohádkou tisíce a jedné noci

Dillí je největší město Indie a obývá ho přibližně 14 milionů obyvatel. Městem protéká Jamuna, jedna z nejposvátnějších hinduistických řek.V rámci Dillí se nachází i hlavní město Nové Dillí, které je neoddělitelnou součástí města a sídlem federálních vládních orgánů. Moderní Dillí. Moderní Dillí je chaotická tapisérie středověkého opevnění, mughálských mauzoleí, prašných bazarů a velkých nákupních středisek.

Červená pevnost má svůj název odvozen od červeného pískovce, z něhož jsou postaveny její zdi. Nachází se v Dillí v Indii a je chráněna 18 m vysokou zdí. Pevnost byla postavena v letech 1638 až 1648 pro mughalského císaře Šáhdžáhána a proslavila se bohatstvím mramoru, stříbra a zlata i hojnou klenotnickou výzdobou. Každý večer kromě pondělí zdobí pevnost velkolepá zvuková a světelná show.

Mughalskou hrobku nechala postavit manželka druhého mughalského císaře Humájúna v pol. 16. století. Humajúnova hrobka je zařazena na seznam UNESCO a najít byste ji mohli v indickém hlavním městě Novém Dillí. Je příkladem rané mughalské architektury. Hrobka je typická rauza, tj. zahradní hrobka. Kolem hrobky se nalézá mughalská zahrada, jejíž zahradní architektura vychází ze zahrad perských.

Chrám víry bahai'i, nebo také známější název Lotosový chrám (díky tvaru) je stavba zdobící indické hlavní město Dillí. Tato moderní stavba je postavená z bílého mramoru a byla dokončena v roce 1986. Důležité je také okolí stavby. Lotosový chrám je zasazen uprostřed zahrady a chrám obklopují smaragdová jezírka. Chrám je jednou z nejnavštěvovanějších staveb světa získala mnohá architektonická ocenění.

Komplex Qutab Minar zahrnuje věž z červeného pískovce a okolní archeologické naleziště a nachází se v Novém Dillí v Indii. Dominantou je minaret vysoký 73 metrů, což je nejvyšší kamenný minaret na světě. Roku 1193 byla započata stavba věže a dokončena byla v roce 1368. Zajímav je struktura věže. První tři poschodí jsou vystavěny z červeného pískovce, čtvrté a páté patro z mramoru a pískovce. Komplex je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Džajpur (UNESCO) je díky růžové barvě domů historického centra nazýván "Růžové město". Byl vybudovánv roce 1727 na základě zásad staroindické Silpašástry, což byl první světový architektonický kodex. Na město měla velký vliv královská rodina a Džajpur byl dokonce jednu dobu hlavním městem království.

Největší indický stát se nachází na severu Indie na hranicích s Pákistánem a jmenuje se Rádžasthán. Je specifický nejen díky poloze, ale také svou kulturou či zvyky. Hlavním městem toho indického státu je Džajpúr. Stát leží v poušti a v okolí se skrývají přírodní rezervace a parky. Konají se zde významné náboženské festivaly a jedním z nich je i Rádžasthánský pouštní festival, kde pouštní lidé zpívají a tančí a významnou roli zde hrají velbloudi.

Oficiální název Paláce větrů je Hawa Mahal. Tento pískovcový palác se nachází v Džajpúru v Indii a byl postaven v roce 1799 mahárádžou Sawai Pratap Singhem zasvěcen Krišnovi. V oknech se nachází barevné vitráže. Tento pětipatrový palác je postaven ve tvaru pyramidy a je vysoký asi pouze 15 metrů. I díky tomu, že palác je postaven z červeného a růžového pískovce, se říká Džajpúru "Růžové město".

Ágra je starobylé město na břehu posvátné řeky Jamuny. Po smrti své druhé ženy se panovník Šáh Džahán rozhodl právě zde postavit mauzoleum, jemuž by na světě nebylo rovno. Tak vznikl slavný Tádž Mahál, nejkrásnější pomník lásky, který se stavěl přes dvacet let z bílého mramoru. Málokdo ví, že vedle něj měl být postaven i jeho věrný obraz v barvě černé. K tomu však již nedošlo.

V indickém městě Ágra se nachází jeden z nových sedmi divů světa, Tádž Mahál. Pomník manželky mogula Šáhdžahána, který byl dostaven v roce 1654 je symbolem Indie. Tato monumentální mramorová stavba je 73 metrů vysoká, povrch je zdoben drahokamy a polodrahokamy. Vstupní brána má symbolizovat příchod do ráje. Stavba díky měnícímu se osvětlení v různých denních dobách mění barvu. Nejvíce však je znám pohled na mléčné bílý Tádž Mahál. 

Fatehpur Sikrí je město nedaleko Agry v Indii. Město dal postavit mogulský císař Akbar v letech 1571-85 na počest narození svého mužského potomka. Po 14 letech však bylo náhle opuštěno, pravděpodobně kvůli nedostatku vody. Akbar se přesunul do Lahauru a dvacet let přestal v Sikrí úplně existovat život. Město leží na skalnatém hřebenu 3 km dlouhém. Nachází se zde palác Fatehpur Sikrí, který je obehnán 6km dlouhou zdí. Ve městě se ukrývá několik atraktivit a většina je postavena z červeného pískovce.  

Kulturním dědictvím UNESCO je vesnička Khadžuráho. Nachází se zde hinduistické chrámy, které jsou proslulé naghárským architektonickým stylem a sochami s erotickou tématikou. Většina chrámů byla postavena za dob Chandelské dynastie v 10 století. Ve 12. století už zde stálo přibližně 85 chrámů, z nichž se dochovalo asi pouze 21. Jsou zde chrámy džinistické i hinduistické, zasvěceny Šivovi, Višnovi a Ganešovi.

Město Váránasí leží na severovýchodě Indie. Traduje se, že město bylo založeno Šivou před asi 5000 lety. Indové ho považují za nejposvátnější místo v zemi a důvodem je především řeka Ganga, která městem protéká. Ta přilákává spoustu turistů ale i indických poutníků do Váránasí. Říká se, že hinduisti smívají své hříchy v řece, která je plná mrtvol a popel z kremací. Váránásí je jedno z nejdéle trvale osídlených měst na Zemi. 

Největší indická řeka patři mezi nejposvátnější řeky hinduismu. Společně s Brahmaputrou jsou po stránce průtoku 3. největší řekou světa. Před nimi už je pouze Amazonga a Kongo. Pramen Gangy začíná v Himaláji a dál teče přes 2 500 kilometrů. Ganga je jednou z védských božstev a proto se v ní omývají miliony lidí.

Důležité poutní buddhistické místo Sárnáth se nachází pár kilometrů od města Váránasí. Zásadním bodem jsou ruiny chrámu Mulagandhakuti vihara, které označují místo, kde Buddha strávil svou první dešťovou sezónu. Legenda praví, že v Sárnáthu Buddha konal svě první kázání pro pět svých učňů. Nachází se zde archeologické muzeum, několik stúp, nebo Ašókovy sloupy.

Órčha je opuštěné středověké město. Největší rozkvět města byl v 16. a 17. století, kde zde měli sídlo mughálští císáři. Dochovalé památky v Órčhe kombinují muslimský a hinduistický architektonický styl. Nachází se zde ruiny tří paláců, mezi nimiž je například pískovcový palác. Byly zde kdysi postaveny i chrámy, ale z těch mnohdá zbyly pouze věže. 

Páteční mešita, oficiálně Jama Masjid je jedna z největších mešit v Indii. Je postavena z červeného pískovce a je inspirována mešitou v Mekce. Narozdíl od ní má však uprostřed dvora zelený strom a pouze dva 41 metrů vysoké minarety. Na nádvoří stojí nádherná hrobka Šeika Salima Čištiho z bílého mramoru s neuvěřitelně přesnými a detailními rytinami.

Indie je obrovská země, rozprostírající se na poloostrově Přední Indie v Asii. Je to druhý nejlidnatější stát za Čínou, ale díky stále vzrůstajícím trendu porodnosti se odhaduje, že kolem roku 2023 by ji měla Čína přenechat prim. Leží na třech řekách Indu, Ganze a Brahmaputře. Na severu země se rozkládá pohoří Himaláj. Hlavní město se nazývá Nové Dillí. Indická velmoc má jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik. Indie celosvětově obchoduje, těží i z investic amerických firem, které často figurují na indickém trhu. Indie také vlastní jaderné země. 

Hlavní město Indie se nazývá Nové Dillí a je to městská část města Dillí. Sídlí zde zákonodárná, výkonná i soudní moc společně s indickou vládou. Základní kámen města nechal položit anglický král a indický císař Jiří V. a oficiálně bylo hlavní město představeno v roce 1931. Do té byla hlavním městem Kalkata. Přímo v Novém Dillí žije pouze 250 tisíc obyvatel, v celé oblasti Dillí pak 11 milionů obyvatel. 

Kamenný oblouk, který se nazývá Indická brána se nachází v hlavním městě Nové Dillí. Je postaven v ulici Rajpath v nové části města a je vysoký 42 metrů. Zajímavostí je, že zdi brány obsahují 85 000 jmen. Tato jména patří indickým vojákům, kteří padli za první světové války a v afghánské válce z roku 1919. S obloukem se pojí hrob neznámeho vojáka a hořící věčný oheň. Před obloukem také stojí čestná stráž indické armády.

Ulice Rajpath znamená v překladu Královská cesta a nachází se v Novém Dillí v Indii. Na jednom konci ulice se nachází sídlo indického prezidenta, tzv. Rashtrapati Bhavan a na druhém konci je Brána Indie, která vede k Národnímu stadionu, kde se hrají zápasy pozemního hokeje. Na třídě Rajpath se koná každoročně 26. ledna Pochod v rámci Dne republiky. Den republiky se v Indii slaví od roku 1950, kdy indická Ústava přešla v platnost.

Řeka Narmada je jediná řeka v Indii, která proudí v příkopové propadlině. Patří mezi posvátné řeky a už jen při pohledu řeka poutníka očistí. Řeka teče severozápadní částí Indie a je dlouhá 1315 kilometrů. Dolní tok řeky se využívá k zavlažování půdy.

Národní park Kanha je oficiální tigří rezervace, ale je to největší národní park vůbec v celé Indii. Vyhlášen byl v roce 1955. V parku lze spatřit až 1000 druhů rostlin, většinu pokrývají lesy, které občas přechází v louky. Ve vyšší nadmořských výškách se nachází až vlhké tropické lesy, kde se nachází bambusové porosty. Kromě hlavního obyvatele tygry se v parku můžete setkat se sambarem a s různými typy jelenů, liškami, hyenami, hady a ještěrkami a dalšími zástupci živočišného světa. Park leží nedaleko města Jabalpur, kam se lze dostat mimo jiné i letecky, či vlakem. 

Bundi je nevelké město v severozápadní Indii, které se rozkládá na úpatí kopce, ke kterému se pojí i městský palác. Vrchol kopce zdobí tzv.Taragarh, což je hvězdná pevnost, která nabízí omamující výhled nejen na palác a město, ale také na okolní nádrže. Ve měste žil i autor Knihy džunglí, spisovatel Rudyard Kipling. Ten prý o paláci prohlásil, že vypadá „jako kdyby jej postavili místo lidí skřítkové“.

Jezero Pichola je významné svými ostrovními paláci a nachází se ve měste Udajpúr v indickém Rádžasthánu. Jezero bylo rozšířeno maharadžem Udai Singhem, který je objevil. Postavil zděnou hráz a jezero má teď rozměry 4x3 km. Na některých místech jezero vysychá a nebo je opravdu velmi mělké. V roce 1754 zde byl vybudován ostrovní palác, který momentálně plní funkci hotelu. 

"Město jezer", i tak je známé západoindické město Udajpur. Svoje přízvisko získalo díky jezerům, které jsou uvnitř města a mají pověst jednich z nejkrásnějších jezer v zemi vůbec. Na jednom z nich leží nádherny Jezerní palác, který byl dnes přestaven na hotel. Město bylo založeno mahárádžou Udaj Singem, který musel utéct před mughalským králem Akbarem roku 1568. Udajpur má výbornou dopravní infrastrukturu, je spojen se všemi nejdůležitějšími městy Indie silnicemi, železnicemi a dokonce má i letiště. Ve městě se nachází mnoho památek a Udajpur je poměrně známý i v oblasti umění a řemesel.

Ve městě Džódhpur se nachází královský palác. Pevnost s městem kontrolovala frekventovanou obchodní cestu do přístavních obchodních center v Gudžarátu.
Městu se také říká modré město díky domům, které jsou již od počátku často natírány vápnem, do kterého se však přidává mědný sulfát, který funguje jako dezinfekce proti plísním. Okolo starého města se nachází 10 km dlouhá městská zeď , pocházející z 16. století. 

Džajsalmér je pouštní město a město pohádky tisíce a jedné noci. Z dálky připomíná Džajsalmér fatu morgánu, které vévodí pevnost ze žlutého pískovce. Slunce, odrážející se na jejích zdech, dalo Džajsalméru přezdívku Zlaté město. Pevnos  v Džajsalméru je dechberoucí památka, je to masivní hrad z pískovce. Město charakterizuje i obchod s velbloudy.

S pouští Thár jsou spjatá exotická města Puškár, Džajsalamér a Bíkánér. A poušť je nerozlučně spjata s velbloudem. Je největší jihoasijskou pouští, která se táhne z jižního Pákistánu přes indický Rádžasthán. Poušť dnes obývají převážně muslimové, hinduisté a sikhové, ale původními obyvateli byli nomádi.

Pevnost Ambér sloužila jako sídlo maháradžů z Rádžasthánu. Stavba byla započata v roce 1592. Na prvním nádvoří pevnosti Ambér stojí otevřená audienční hala. Pro vstup slouží bohatě zdobená brána. Nejstarší část paláce se skládá ze 12 samostatných bloků, které byly určeny pro 12 žen. Letní rezidence obsahuje speciální chladící systém a kopule sloužily jako nádrže na vodu.

Jantar Mantar je observatoř s kamennými sochami, která se nachází v Džajpúru. Sochy vrhají stíny a podle nich se počítal čas v dřívější dobách. Observatoř je komplex 19 architektonických astronomických nástrojů postavených na příkaz mahárádži Džaj Sinha. Stavby byly dokončeny v roce 1738. Součástí observatoře jsou i největší kamenné sluneční hodiny na světě. Komplex je na seznamu UNESCO.

Nádherný výhled nabízí masivní Tygří pevnost, která se tyčí nad indickým městem- Džajúr. Původně se pevnost nazvýala Sudarshangarh. Tygří pevnost nechal spolu s celý městem postavit v roce 1734 mahárádža Jas Singh II. Pevnost nikdy nebyla vystavena žádným najezdům a útokům. 

Džabalpur je jedno z důležitých měst centrální Indie a jeho vznik se datuje k  19. století. Město vlastní krásnou sbírku mramorových hornin. Nachází se zde pevnost Madan Mahal a nedaleko je říční rokle. U turistů je toto průmyslové město je spíš jako odrazový můstek na cestě po známých tygřích parcích.

Džhánsi je městem v Utar Pradéši v severní Indii a je hlavní spojkou železnic. Nachází se zde pevnost, kterou dal postavit v roce 1613 rádža Bir Singh Deo. Pevnost vlastní krásnou sbírku soch, které zobrazují historii oblasti Bundelkhand. Město je spojováno s jménem Raniho z Džhánsi, což byl klíčový hráč v první válce za nezávislost v roce 1857.

Ranakpur je vesnička ležící v indickém státě Rádžasthán. Leží mezi městy Džódhpúr a Udajpur v opuštěném údolí na západní straně pohoří Aravalli. Oblast je známá velkou koncentrací opic, které tu žijí. Největší atrakcí je zde ale světově proslulý džinistický chrám, který je zasvěcen Adinathovi, prvnímu z Tirthankarů. Chrám nechal postavit obchodník Seth Dharna Sah za pomoci krále Rana Kumbha, který vládl v království Mewar v 15. století. Součástí je více než 1400 zdobených pilířů, které chrám podepírají. 

Město Chittorgarh byste na mapě hledali na severozápadě Indie, ve státě Rádžasthán. Leží na řece Berach a je to bývalé hlavní město království Mewar. Ve městě žije přibližně 190 tisíc lidí a dominantní turistickou atrakcí je stejnojmenná pevnost Chittorgarh. Pevnost se nachází na 180 metrů vysokém kopci a sloužila jako tvrz různým indickým válečníkům. Tato UNESCO památka byla postavena v 7. století obyvateli Maurjovské říše. Pevnost je ve tvaru ryby a obklopuje ji 13 kilometrů dlouhá zeď. Celý komplex zahrnuje několik paláců, chrámů, památníků a dalších staveb. Kromě pevnosti se ve městě nachází i další chrámy a paláce a pořadají se tu nejrůznější festivaly a oslavy.